Mode

Poradenství

Přestože je poradenství odvozeno od slova radit = dávat rady, má s dáváním hotových rad málo společného. V psychologické práci se totiž ukazuje, že cenné a pro život skutečně využitelné je jen to, na co si člověk přijde sám – to, co je v souladu s jeho životní zkušeností, s jeho dalšími psychickými obsahy, co může přijmout. Jen to dokáže smysluplně využít. Úkolem poradce v tomto pojetí potom není radit, ale pouze pomáhat klientům, aby si poradili sami. Může nabízet možnosti, spolu s klientem zkoumat, zda některá z těchto možností je pro něj užitečná, upozorňovat na možná úskalí a souvislosti.

Psychologické poradenství je pracovní vztah poradce a klienta. Oba v něm pracují, pro zdárný výsledek jsou oba stejně důležití: psycholog je expertem na psychologii,  klient je expertem na svůj život. Z tohoto setkání má klient prospěch, když se tito dva odborníci potkají a dokáží spolu efektivně spolupracovat.

Diagnostická část poradenství má přispět k poznání sama sebe (event. partnera či dítěte), odhalení souvislostí a psychologických zákonitostí. K tomuto poznání využívám všech zdrojů informací, které mi klient chce poskytnout – pozorování, rozhovor, psychologické testy a dotazníky, můžeme pracovat i s dalším materiálem jako jsou fotografie, kresby, písemné záznamy…

Jak pracuji:

  • nerozhodnu za klienta, jen mu pomáhám, aby jeho rozhodování bylo kompetentnější
  • poskytuji mu k tomu informace o něm samém, kterých si nebyl dosud vědom
  • hledám s ním souvislosti jeho života – události v našich životech se nám nestávají jen tak náhodou, ale něco z naší dávnější životní historie  k nim vede, jedna událost vyvolává jinou, to, jak jsme se v minulosti chovali a jakou zkušenost s tím učinili, ovlivňuje, jak se chováme nyní a v budoucnosti se pravděpodobně chovat budeme
  • nechováme se určitým způsobem náhodou, ale k tomuto chování máme tendenci, je to náš oblíbený způsob chování a je pravděpodobné, že jej využijeme – stojí za to o tom vědět

Co pomáhá:

  • psychoterapeutický vztah – je zcela svébytný, jasně definovaný, má přesné hranice (přítel nebo tetička… v našich potížích neocenitelně pomáhají, ale jinak než psychoterapeut)       
  • jasně vymezený prostor a čas – nejde o náhodné setkání, ale setkáváme se s jasným a oboustranně dohodnutým záměrem a cílem – pracujeme!
  • zaručená diskrétnost
  • vypracovaný plán – to je moje starost
  • formulace cíle, kterého chceme dosáhnout – to je naše společná starost
  • nalezení a uvědomění si kritéria úspěchu (podle čeho poznáme, že se nám práce daří) – také naše společná starost
  • finanční a časová investice (i když se to na první pohled nezdá)

Hlavní oblasti:

  • nespokojenost s vlastním životem, vztahy, prací…jakákoliv subjektivně vnímaná obtíž
  • situace, které jsou (nebo je vnímáme jako) krize
  • výchova a vzdělávání našich dětí – hledání příčin výukových nebo výchovných obtíží a možností k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění  - zvýšení rodičovských kompetencí a dovedností
  • volba studia nebo profesionální kariéry
  • mezilidské vztahy – v partnerství, rodičovství, rodině, na pracovišti i v jiných skupinách
  • plánování změny
  • obtížné rozhodování v náročných životních situacích
  • sebepoznání, snad zvýšení dovedností zacházet sám se sebou a dobře vycházet s druhými

Aktuality